ARTA classics - novinky

1. Porque llorax 6:12
2. Krajina želobudná 4:23
3. Tres hermanicas 2:42
4. A la una nací yo 5:29
5. Yo me levantara / Chudoba 5:52
6. Pláňka 1:48
7. Ir me quería / Mi suegra la negra 5:52
8. Šla Maria do kláštera 2:26
9. Nacimiendo de Moxé 4:28
10. Lání pro chudou / Consagracion de Moxé 7:31
11. Nani, nani 3:53
12. Těžkost / Madre, la mi madre 12:03

Hana Blochová - zpěv, harfa, psalterium
Pavel Polášek - zpěv, kornamusa, santur, chalumeaux, zvířecí rohy, zobcové flétny, smyčcový žaltář, duochord, akordická citera, píšťala s měchuřinou, lidová basička, fujara

Hosté:
Petr Wagner - viola da gamba
Marek Špelina - zobcové a příčné flétny
Marwan Soulieman - arabská loutna
Vítězslav Janda - percussion

Přečtěte si více o tomto CD.

Alžbětinský dvůr v Londýně
1. Thomas Morley: Now is the month of maying 0:55
2. John Dowland: I come again 2:08
3. Anonym: I smile to see how you devise 2:13
4. Anonym: Maiden-Lane 1:13
5. Anthony Holborn: Galiarde 1:38
6. Anonym: Grimstock 1:38

   Francouzský královský dvůr v Paříži

7. Claude Gervaise: Bransle simple 2:01
8. Claude Gervaise: Pavana 1:54
9. Pierre Francisque Caroubel: Bransle gay 1:10
10. Thoinot Arbeau: Bransle l'Official 1:49
11. Claude Gervaise: Bransle X 1:33
12. Anonym: Bouffons 1:45

    Německé šlechtické kapely

13. Erasmus Widmann: Clara 1:49
14. Michael Praetorius: Canarie 1:13
15. Erasmus Widmann: Sophia 1:30
16. Michael Praetorius: Bransle 1:49

    Italská dvorská hudba

17. Mateo Rampolini: Bacco, bacco 1:36
18. Adriano Banchieri: Fantasia 1:34
19. Marco Cara: Io non compro piu speranza 1:46
20. Anonym: La Montagnura 2:22

    Hudba španělského zlatého věku

21. Pedro Escobar: Paséisme aor' allá serrana 1:48
22. Diego de Fernandes: De ser mal casáda 2:26
23. Juan del Enzina: Villancico 2:37
24. Juan del Enzina: Fata la parte 3:12
25. Juan del Enzina: ?Si habrá en este baldrés? 2:27

    Renesanční hudba v Čechách

26. Giovanni Giacomo Gastoldi: A lietta vieta 2:11
27. Giovanni Giacomo Gastoldi: Baletti umori 1:32
28. Valentin Haussmann: Tanz 1:18
29. Jakob Regnart: Von nothen ist 1:38
30. William Brade: Mascharada 1:26
31. Valentin Haussmann: Tanz und nach tanz 1:28
32. Anonym: Bergamasca 2:03

Eva Kaniaková: kvinton, saracenská loutna, kamzičí a křivé rohy
Šárka Langerová-Hůlová: kvinton, zpěv, trumšajt, šajtholt
Zbyňka Šolcová: harfa, šajtholt, regál, zvonky, percussion
Mario Mesany: zobcové flétny, kamzičí a křivé rohy, šalmaj, měchuřinová píšťala, niněra, dudy, xylofon
Pavel Polášek: zobcové flétny, kamzičí a křivé rohy, pumort, šalmaj, měchuřinová píšťala, percussion
Libor Žídek: zpěv, křivé rohy

a hosté: Věra Mikulášková: viola da gamba
František Pok: cink, dudy
Michal Verner: zobcové flétny, kamzičí a křivé rohy, dulcian

Historická Rožmberská kapela působila v letech 1552 až 1602 na českokrumlovském zámku, později v Třeboni, a přispívala k lesku jihočeského panovnického dvora Viléma a Petra Voka z Rožmberka.

Novodobá Rožmberská kapela byla založena v roce 1974 panem Františkem Pokem. Během třiceti let působení se v ní vystřídala řada vynikajících hudebníků, prošla generační výměnou a přetrvává i po odchodu svého zakladatele a dlouholetého uměleckého vedoucího (zkušenost ukazuje, že to bývá často příčinou úpadku a rozpadu i mimořádně úspěšných těles). V době svého vzniku byla u nás unikátním souborem. I v dnešní době, kdy se interpretace staré hudby stala běžnější, si udržuje svou výjimečnost díky bohatým zkušenostem, trvalým kontaktům se zahraničními soubory (prostřednictvím působení na mezinárodních festivalech staré hudby) i díky vysoké profesionální úrovní. Ta vychází z toho, že všichni členové souboru jsou profesionální hudebníci, kteří působí ve významných hudebních tělesech v Praze (Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Státní opera Praha, Hudební divadlo v Karlíně). Hráče spojuje zájem o starou hudbu a ochota učit se ovládat více dnes už neobvyklých nástrojů, což ovšem bylo v dřívějších dobách samozřejmostí. Hudební všestrannost a pružnost všech členů i celého souboru umožňuje interpretačně pokrýt široké období instrumentálně vokální hudby středověku a renesance. Instrumentář Rožmberské kapely je pozoruhodný. Čítá na čtyřicet strunných, dechových, klávesových a bicích nástrojů. Ty jsou používány v různých kombinacích, což evokuje zvukový obraz hudby rozmanitých epoch. Některé nástroje pocházejí z dílny zakladatele souboru Františka Poka, jiné jsou replikami historických nástrojů od různých specializovaných výrobců.
Úpravy skladeb respektují pravidla interpretace staré hudby, kladou současně důraz na zvukovou barevnost, pestrost a původní emocionální působivost. Rezonují s přirozenou muzikálností, která je společná posluchačům před pěti sty lety, tak i těm dnešním. Tím si Rožmberská kapela zajišťuje trvalou oblibu publika všech kategorií vzdělání i věku. Přestože má za dobu svého působení za sebou řadu úspěšných zahraničních turné, dokáže vyvolat stejně nezapomenutelnou atmosféru na prestižním mezinárodním festivalu, jako na výchovném koncertě v nejzazším koutě naší vlasti. Kromě vlastních gramofonových a CD nahrávek pořídil soubor snímky pro některé evropské rozhlasové stanice: např. rakouské ORF, WRD, Deutschland Radio Berlin, Radio Nacional de Espana, Řecký rozhlas. Opakovaně nahrával pro Československý, resp. Český rozhlas. Spolupracoval na několika vlastních pořadech s Českou televizí (např. z cyklu "Ti nejlepší z klasiky" a nahrál hudbu k několika českým i zahraničním filmům. Zahraničních turné a festivaly staré hudby: Řecko (1982, 1984, 1988), Švédsko (1987, 1991), Španělsko (1995, 1998, 2001), Malta (1996), Švýcarsko (1989, 1993, 1995, 1998), Wales (1996), Lucembursko (2004) a další.

1. Čas bychom se radovali 2:03
2. Anjele Boží 1:59
3. Ej od Dvoru Nebeského 1:39
4. Maria dej Dovolení 1:49
5. Ó Bože! 2:00
6. Maria Pole vznešené 1:30 
7. Spívejte Anjelové 2:22
8. Jasné Slunce 1:46
9. Ej viž má duše 1:27 
10. Král Mocný 1:50
11. Vám teď nový Manželé 4:24
12. Není na tomto Světě 1:18
13. Na Procházku z kratochvíle 2:56
14. Ó vy jenž jdete 2:49
15. Svatá Panno proč tak vzdycháš? 2:23
16. Surrexit Christus hodie 2:10
17. Triumff, triumff veselme se 1:45 
18. Stála Matka plesající 1:09
19. Ej již v tento čas jarní 3:41
20. Májové časy, vesele Hlasy 2:22
21. Nuž s radosti 1:53
22. Seslání Ducha 1:57
23. Co řeknu dobrý Ježíši? 2:32
24. O Překrásný Ježíši 3:34
25. Kde tak rychle jdeme? 2:49
26. Kde jste kde Císařové? 2:02
27. Všichni Lide v světě 2:31 
28. Ve Jménu tvém můj Ježíši 3:33

Holanův kancionál CAPELLA REGIA MUSICALIS (1693/94) je světovým unikátem hned z několika důvodů: Jeho poměrně veliký, ve světě vzácný formát A4 předpokládá užití notového pultu; neměl však sloužit jen "staticky" v kostele, jako protipól liturgických knih u oltáře, ale i v procesí, ve škole, doma při stole, i u postele (ranní, večerní, "svádební" písně). Některé písně jakoby přiběhly anebo zas měly vyběhnout někam do hájku, parku, zahrady, nebo na mez... Vedle sebe najdeme písně pro české mešní ordinarium, k nešporám, pro společný zpěv obce věřících, sólistické "árie" určené profesionálům - kostelním žáčkům. V některých písních se má svým doprovodem "blýsknout" varhaník, jiné jsou neskromně kromě partu varhan opatřeny ještě hlasy pro mnohé další nástroje. S něčím takovým se jiný národ ve světě nemůže pochlubit.

• Sonata I in C
• Sonata II in A
• Sonata III in F
• Sonata IIII in D
• Sonata V in B
• Sonata VI in G

Václav Návrat - housle, Jan Šimon - housle, Petr Hejný - violoncello, Ondřej Balcar - kontrabas, Aleš Bárta - cembalo

Rozsáhlé dílo Jana Václava Stamice (1717 – 1757) bylo zkompletováno před druhou světovou válkou a po ní znovu doplněno podle kopií zničených originálů. I tak je ještě celá řada symfonií nezvěstných. Zachovalo se jich 58 a orchestrálních trií celkem deset, z nichž prvních šest bylo vytištěno pod opusovým číslem 1 v Paříži roku 1755. Toto první vydání neslo název Six Sonates a trois parties concertantes. Zde uváděná a v komorním obsazení hraná tria stojí stylově mezi komorní hudbou a orchestrálním dílem, svým zařazením ale patří mezi symfonické skladby ("sinfonie" doby Stamicovy). Jde o šest skladeb sonátové formy, které se zachovaly v původní, dobové tištěné verzi. Všechna tria jsou již čtyřvětá, tj. s vloženým menuetem a triem jako třetí větou, následovanou finálovým prestissimem. Jsou napsána vesměs v durových tóninách a jejich společným rysem je dále stylová čistota, motivická srozumitelnost a stručné kompoziční pojednání jednotlivých vět, s augmentací a zdůrazněním vedlejšího tématu. Důsledné zařazení menuetu do sonátové stavby je skladatelským počinem, který byl Stamicovou zásluhou zaveden i v symfonické tvorbě 18. a 19. století, kde také kompozičně trvale zakotvil.